Články a příspěvky vyjadřují názory autorů, nemusí být však totožné se
stanoviskem autora stránek.

Převážnou část obrazového materiálu zapůjčili sběratelé i soukromé osoby ze sbírek .Tímto jim zároveň děkuji za pomoc při vytváření stránek.

Autor, užívající ve svých příspěvcích vyobrazení vojensko-historických předmětů z období 1933 – 1945, obsahujících symboly nacismu, prohlašuje, že tyto slouží pouze vzdělávacím a historicko-vědným účelům.

Je si vědom protizákonnosti při jejich použití pro podporu a propagaci hnutí, směřujících k potlačení práv a svobod člověka ve smyslu § 260 tr. zák, či pro hanobení národa, rasy a přesvědčení a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod ve smyslu § 198 tr. zák. Autor se zároveň zříká odpovědnosti za zneužití tohoto materiálu třetí osobou a prohlašuje, že jeho články nepropagují nic ve smyslu výše uvedených zákonů.

Články + foto uveřejněné na těchto stránkách jsou sběratelsko-informačního rázu.

Lidé mi posílají či zapůjčí množství obrázků a nejsem schopen posoudit, zda jsou ze sbírek zasilatelů, nebo někde stažené z internetu. Pokud se takové obrázky objeví, tak je stáhnu na žádost majitele, ale opravdu se to uhlídat nedá...


KONTAKT na autora:Petr Kolář
Žacléř 29
KOLP29@seznam.cz

608521813 večer.


Obsah těchto webových stránek je chráněn autorským právem.

Veškerý obrazový materiál na http://schatzlar73.jex.cz/ je opatřen ochranným vodoznakem - kopírování, rozšiřování, pronájem, vytěžování nebo zužitkování obsahu k jinému účelu než pro event. osobní potřebu či pro vědeckou nebo vyučovací nevýdělečnou činnost je bez souhlasu autorů zakázáno.

Porušení autorských práv a neoprávněné užití obsahu těchto webových stránek je postižitelné v občanskoprávním i trestním řízení.

Záhlaví stránek

důl Novátor v Bečkově

Autor těchto stránek nenese odpovědnost za škody a újmy vzniklé v důsledku používání těchto stránek.

Články a příspěvky vyjadřují názory autorů, nemusí být však totožné se
stanoviskem autora stránek.

důl Novátor v Bečkově

V období těžby uranových rud, t j. od roku 1952 do 1.11. 1957, byly v důlním poli závodu v provozu těžní jámy č. 3, č. 4 a jáma Novátorek. Mimo tato díla bylo ještě vyraženo 14 průzkumných úpadnic. Většina z nich byla situována ve svahu rovnoběžném s okresní silnicí spojující obce Bernartice a Rybníček. Jejich délka nepřesáhla 200 m, profil většinou 7,2m2, výztuž dřevěná. Všechny úpadnice byly po ukončení těžby uranových rud zlikvidovány a jejich ústí byla zavezena. Dnes jsou místa jejich ústí v terénu jen stěží patrná, ústí jsou zarostlá náletovými dřevinami s převahou břízy.

Zmíněná důlní díla se nacházejí na kat. území obcí Bečkov a Rybníček v okrese Trutnov.
důl Novátor v Bečkově
Těžní jáma č. 3

Jáma je situována na kat. území obce Bečkov a je přístupná z okresní silnice Bernartice – Rybníček. Do hloubky 198,6 m byla jáma vyhloubena v letech 1952 až 1954 pracovníky JD, profil jámy obdélníkový – 8 x 4 m, výztuž dřevěná, těžní věž byla ocelová, 17 m vysoká. Jáma sloužila jako hlavní těžní.

V roce 1960 byla jáma pracovníky VUD zasypána neupravenou hlušinou z přilehlého odvalu, ústí je uzavřeno železobetonovým poklopem.

Z povrchových objektů jsou už pouze trosky....................
pozůstatky těžních jam č.4
pozůstatky těžních jam č.4
důl Novátor
Těžní jáma č. 4

Jáma je situována na kat. území obce Bečkov. Jáma o hloubce 74 m byla vyhloubena v letech 1951- 1952, profil jámy obdélníkový – 4,6 x 2,4 m, výztuž dřevěná, těžní věž byla ocelová, 11 m vysoká.
V roce 1960 byla jáma pracovníky VUD zasypána neupravenou hlušinou z přilehlého odvalu, ústí je uzavřeno železobetonovým poklopem s otvorem pro dosypávání. Okolí ústí jámy je v současné době oploceno.

Jáma nejprve sloužila jako těžní, později jako větrací výdušná jáma.
Po těžbě zůstalo v okolí Bečkova 13 starých
hald, z toho 5 s radioaktivním materiálem. Halda
jámy č. 3 je asi 25 m vysoký val, složený
z několika dílčích hřbetů a kup, zaujímajících
plochu cca 12 200 m2. Její objem je přibližně
100 000 m3. Haldovinu tvoří šedé břidlice, pískovec,
červeně vypálené břidlice a malé zbytky
uhlí (MALEC 2001). Část haldy byla postižena
kaustickými procesy (samovznícením). V 60.
letech minulého století byla halda zcela holá
(obr. 1) a z rozpáleného temene jejího j. hřbetu
vystupovaly zřetelně patrné dýmy horkých par
(MALEC 2001). Při ústí průduchů byla nalezena
řada sublimovaných a novotvořených minerálů
– síra, salmiak, galenit, anglesit, selen, keramohalit,
halotrichit aj. (PADĚRA 1964). Dnes je celá
halda hustě zarostlá (obr. 2). Porost haldy tvoří
hlavně břízy, v menší míře buky, vzácně smrky
a pak traviny a různé rumištní byliny. Postupně
dochází na haldě ke vzniku humusové vrstvy;
její mocnost značně kolísá a pohybuje se od několika
milimetrů do 3 cm.
Cílem provedených prací bylo objasnění vlivu
kaustických procesů na geochemické a mineralogické
složení haldových materiálů, posouzení
vstupu uranu a dalších těžkých kovů
z původní i teplotně alterované haldoviny do
vegetace a posouzení trendů jejich akumulace
v humusové vrstvě.
Halda leží na jz. úpatí Vraních hor, asi 7 km jv. od Žacléře. Nachází se pod zpustlým areálem bývalých důlních budov jámy č. 3 dolu Novátor, asi 150 m zsz. od Bečkova. Tato jáma byla hlavním těžním dílem na ložisku Rybníček, na němž bylo v letech 1954–1957 dobýváno uranové zrudnění, které provázelo tzv. rybníčkovskou sloj, nacházející se v bečkovských vrstvách chvalečského souvrství (autun). Sloj měla mocnost v průměru okolo 0,5 m a úklon cca 20°; uhlí nebylo příliš kvalitní, obsahovalo 2,8 % síry a příměs
r.1962
r.1962
Zápatí stránek